[Home]Mapa][Univerzita][Vrcholy][Protomy][Cesty][Oldskauti][Hledání][Kontakty-Odkazy]
Skautský Výzkum
[Skautský Výzkum][Expedicní inspirace][Texty][Adresar]


VP1:Skautské
  expediční táboření

Výzkumný projekt č.1

Zadavatel: Skautská univerzita Pardubice

( Kyb-ing.Jiří Klaban)

ÚVOD:

Skautské táboření v podsadových stanech, je v současnosti doplňováno atraktivním a populárním  tábořením  v indiánských tee-pee stanech. Podle názoru zadavatele lze tyto způsoby táboření alternativně doplnit tábořením expedičním, čímž zadavatel rozumí táboření  v přenosných  turistických stanech s podlážkou. (TS)

PROČ:

Nevýhody podsadového táboření:

  1. realizace podsadového tábora  je logisticky (doprava,skladování) materiálově, finančně a organizačně  velice náročná
  2. pro malé organizační jednotky (stoupá počet oddílů s malým počtem členů) je realizace vlastního podsadového tábora  ekonomicky neúnosná
  3. místo pro podsadový tábor musí být dostupné pro nákladní auta, která v případě dešťů mohou devastovat přírodu
  4. podsadové stany nelze využívat pro turistiku a výpravy v průběhu roku ani na táboře
  5. podsadový tábor je v období dešťů  vystavován riziku záplav, kdy podsady je vyloučené včas odstěhovat 
  6. logistická náročnost podsadového tábora  vede ve většině případů k rutinnímu táboření v dokonale známém prostředí na jediném místě  a  k budování často stabilních zařízení, které  má své jasné opodstatnění v případě vlčat, světlušek a mladších skautů a skautek, které však může  působit demotivačně na  starší ročníky.

Výhody  expedičního táboření:

  1. poloha tábora nezávisí na dostupnosti těžkých dopravních prostředků, což může vést k využití romantických míst.
  2. doprava  táborového vybavení na místo tábora  je výrazně jednodušší a v případě  dospívajících skautů, roverů a rangers je možné ji uskutečnit  veřejnou dopravou a pěšky nebo na kole. Společné vybavení je třeba minimalizovat tak, aby je bylo možno na místo dopravit  vlastními silami účastníků, nebo maximálně doprovodným osobním autem s přívěsem. (výzkum). Cesta na tábor tak může připomenout dobrodružné románové putování  Foglarových Hochů od Bobří řeky.
  3. expediční táboření klade na fyzičku účastníků zvýšené nároky, což je pro dospívající skauty zdravotně  užitečné, a snad  stále ještě i motivující.
  4. ekonomika  táboření v turistických stanech  nezávisí na počtu táborníků.
  5. současné pořizovací náklady stanu s podsadou  se prakticky neliší od kvalitního turistického stanu.
  6. TS lze využívat  víceúčelově: v průběhu roku pro výpravy, puťáky a expedice, ale i pro výpravy v průběhu  vlastního tábora.
  7. problém pořádku a dostatečného prostoru při táborovém provozu lze řešit  pomocí stanu se dvěma vchody  a dvěmi předsíňkami a vytvořením dalších úložných prostorů ( výzkum).
  8. nevýhodu  TS  při dlouhodobých deštích  lze eliminovat jejich stavbou na podestě nebo výhodněji pod plachtou (výzkum) .
  9. expedičního táboření lze v případě  nedostatku vhodného místa, nebo  v případě putovního tábora  využívat i na veřejných tábořištích nebo v autocampech, kde v ceně jsou zahrnuta  zařízení   hygienická i kuchyňská a kde  je možné sjednat i určitou isolaci táborového seskupení (výzkum) .
  10. získané zkušenosti z expedičního táboření jsou na rozdíl od podsadového táboření  použitelnější v pozdějším životě a  při turistice a expedicích kdekoliv na světě.
  11. Řadu zásad expedičního táboření lze aplikovat i na zimní táboření.

Optimální řešení:

Spočívá v treningu expedičního táboření,  jako součásti  stálého tábora, kde mladší žijí  v podsadových stanech a starší ve stanech turistických při  současném  zkoušení a výzkumu všech aspektů souvisejících s tímto typem táboření.  Představuje to zajímavý program pro skauty dospívající a  zároveň  atraktivní pozorování pro skauty mladší, pro něž to může představovat žádoucí  budoucnost.

CÍLE VÝZKUMU:

Cílem výzkumu je odzkoušet a nalézt optimální způsob  a podmínky jednak dlouhodobého skautského expedičního  táboření, které by splňovalo všechny zdravotně hygienické požadavky a odpovídalo ekonomicky a finančně  výhodné logistice a dokázalo nahradit funkci podsadového táboření, jednak  expedičního táboření v podmínkách přesunu tj. puťáku nebo expedice

O publikováním výzkumných zpráv dojede k přenosu všech výsledků a zkušeností do celé skautské organizace

TÉMATA VÝZKUMU:

  1. eliminace negativního vlivu vlivu dlouhodobých dešťů  na táboření v TS : výzkum využití zvýšené  podesty
  2. eliminace vlivu dlouhodobých dešťů  tábořením  v TS pod  plachtou : více stanů pod  společnou plachtou něco na   způsob společného dlouhého domu  indiánů  Východních lesů a   Jihovýchodu: Irokézů. či Huronů   (Zelený: Indiánská encyklopedie, Albatros,  1994). Hledání nejracionálnějších a nejlehčích konstrukcí. Nespoléhat na  kácení stromů, které nemusí být v dané lokalitě vždycky možné, ale spíše  na konstrukci přivezenou
  3. optimalizace / minimalizace osobní výbavy pro expediční tábor: ( vzhledem  k osobnímu transportu) -  sledovat váhu jednotlivých součástí
  4. optimalizace / minimalizace  společné výbavy pro expediční tábor vzhledem k osobnímu  transportu (max.osobní auto + přívěs): kuchyňské potřeby táborové a sportovní vybavení v závislosti na programu: váha !!!
  5. hygienické zázemí expedičního tábora
  6. kuchyňské zázemí expedičního tábora: způsoby vaření, ohniště, kamna, francouzskákuchyň   (dlouhý  dům?)
  7. společenské zázemí expedičního tábora (jídelna? dlouhý dům?)
  8. ekonomika expedičního táboření – porovnání s klasickým  táborem
  9. zkušenosti s paralelním provozem klasického a tréningového expedičního tábora
  10. zkušenosti s dlouhodobým (alespoň 1 týden) provozem expedičního tábora
  11. program expedičního tábora v souvislosti  s omezenou vybaveností (expediční tábor jako základna, „base camp“ pro  hvězdicové výpravy apod.)
  12. expediční táboření při cyklistickém transportu (na místě nebo při přesunu)
  13. expediční táboření (base camp) při vysokohorské turistice (na místě či při přesunu)
  14. expediční táboření při vodáckém podniku (na místě či při přesunu)
  15. expediční táboření zimní na místě i s přesunem

KDO: výzkumu se může zúčastnit jednotlivec i kolektiv

KDY: výzkum není zatím časově omezen

KDE:  výzkum lze provádět kdekoliv: na táboře, na výpravě, na soustředění, doma, na zahradě, na chatě, chalupě.

JAK:   Pro účastníky Cesty k vrcholu platí následující pravidla:

  1. Za návrh dalšího výzkumného tématu: 20 S
  2. Výzkumná zpráva není beletrie, ale fakty naplněný hutný text, doprovázený případně dokumentačními nákresy nebo fotografiemi. Vhodné je spojení této zprávy s Exprezem  (VV0404-4), nebo cédéčkem (V0505 –2). Při zpracování všech údajů, poznatků a zkušeností je třeba klást důraz na detaily v postupech, zařízeních, organizaci a vybavenosti podle Michelangelovy zásady:  “Dokonalost závisí na maličkostech, ale dokonalost není maličkost“
  3. Výzkumná zpráva se  posílá v elektronické podobě na adresu :                       jiri.klaban@quick.cz
  4. Výzkumná zpráva bude publikována na webových stránkách Skunipy  s uvedením jejího  autora
  5. Za každou  myšlenku, nápad, poznatek nebo zkušenost uvedenou ve zprávě lze získat  10 S v rovině teoretické a 20 S v rovině  praktického odzkoušení  a dokumentace.
  6. Za výzkumnou zprávu jako celek podle rozsahu a zpracování (dokumentační fotografie, nákresy apod.) lze získat až 300 S. ( Exprez i cédéčko jsou hodnoceny separátně)
  7. Výzkumu se mohou zúčastnit i ti, kteří nejsou účastníky Cesty k vrcholu. Zpětnou vazbou pro ně je autorské zveřejnění jejich zprávy na webových stránkách univerzity a případné další publikování ve skautských časopisech.
  8. Zprávy vyhodnocuje Skautská univerzita Pardubice  a výsledek zašle autorovi. E- mailem a výsledky zveřejní ve skautských časopisech.

 

Copyright(c) Skautská univerzita Pardubice 2001-2005 J.Klaban. Aktualizováno: