VYBAVENÍ DO PŘÍRODY

 Mgr. Petr Ďoubalík  

Přednáška z cyklu Skautské univerzity Pardubice dne 29. 3. 2004

Jak jsem spatřil hory (Pardubice 1969)

Narodil jsem se v Pardubicích. Když mi bylo 9 let, přihlásil jsem se do kroužku turistiky a orientačních závodů, který nám přišel nabídnout do školy skvělý pan Ditrich. Když jsem se vracel domů z prvního tréninku v tělocvičně ulicí Na Záboří, díval jsem se na západní podvečerní oblohu a hradba nasvícených mraků vytvářela dokonalou iluzi, že někde za Přeloučí začínají ohromné hory. Myslím, že to byl okamžik, kdy jsem pochopil, kam patřím. Táhlo mne to tam možná i proto, že právě kolem našich Pardubic moc velkých kopců není.

Hledání Sluneční zátoky

Táta mi jednou místo pohádky na dobrou noc přinesl Hochy od Bobří řeky a po několik večerů mi tuto vzácnou knížku četl. Jsem si jist, že mne ovlivnila na celý život stejně jako mnoho ostatních lidí. Kdo se dnes téhle knížce posmívá, je to nejspíš proto, že si později neuměl její poselství přetransformovat do života dospělých a do nové doby. Je o poctivosti, přátelství a vysokých nárocích na život. Tak, jak mnozí slevují v životě ze svých představ a křiví se, vzdalují se jim i Rikitan a jeho kluci, až jim dokonce připadají směšní. Smutné.

V deseti jsem našel svoji Sluneční zátoku. Rychlou řeku v horách, na naše poměry dostatečně stranou civilizace, plnou žulových balvanů a s průzračnou vodou. Vyhříval jsem se na placatých kamenech a v klidné zátoce se plavil na malém voru. Vzpomínám, že ten den, kdy jsem toto místo objevil, jsem opravdu večer nadšením nemohl usnout. Byl to další důležitý den.

- "laskavý čtenář promine, že nesdělím, kde se místo nalézá a jistě ho při svých toulkách jednou nalezne" (přibližná citace z knihy o zapomenutých krásách naší vlasti)

Nádherné závodničení

Chtěl jsem být mistrem světa v orientačním běhu. Nepodařilo se mi to, ale náročný trénink, kterým jsem prošel, měl a má dodnes pro mne velký význam. Orienťák je fantastický sport, který mi ukázal, že za chyby se platí. Kdo se zavčasu nezklidní, nenaučí důslednosti a přesnosti, ten nemá šanci.

- mapa, nejdokonaleji uspořádané informace

- vyučování mladých janků

Do hor (1977)

Retezat - moje první rumunské hory. Na jezírko Buta jsme se dotrmáceli za tmy a padli únavou. Ráno jsem rozepnul stan a užasl nad tou krásou probouzejících se hor. Popadl jsem boty a utíkal nahoru, výš, až kam to šlo. Bylo mi 17 a prožíval jsem vteřiny jásavé radosti.

Rumunské hory jsem v dalších letech objevoval téměř systematicky a s nimi i sám sebe a také nedostatky svého vybavení.

Sóla

Často jsem z nejrůznějších důvodů putoval horami sám. Myslím, že každý by si měl v mládí přejít pár kopců sám, třeba slovenské Roháče. Proč? Těžko se to vysvětluje. Ale každý, kdo to udělá, tak přibližně čtvrtý den pochodu vše pochopí.

 FTVS UK (1979 - 1985)

Asi bylo štěstí, že jsem studoval Fakultu tělesné výchovy a sportu. Potkal jsem tam moc zajímavých lidí a někteří mne "nakopli" správným směrem. Pochopil jsem, jakou roli by měl v životě lidí sehrávat sport a že to nemusí být o medailích.

- můj soukromý triatlon a naslouchání svému tělu, sám sobě soupeřem

- gazelí dny

- hra na posledního

- nebezpečí absence "černého Petra" (nikdo nepřizná, že nemůže, že se bojí)

Horolezcem s klikou

Nejprve jsem nechtěl lézt, ale jenom zvládnout nezbytné minimum pro bezpečný pohyb ve vysokých horách. Přihlásil jsem se proto na horokurz do Tater a stalo se, co se dalo očekávat. Lezení jsem úplně propadl. To by nebylo tak zlé, nebýt toho, že jsem si po jednom horokurzu myslel, že jsem zkušený horolezec a všechno umím. S ubohým vybavením a znalostmi jsem v nejbližších letech přelezl, co se dalo a stručně řečeno - měl jsem určitě velkou kliku, že vše dobře dopadlo. Druhou kliku jsem měl později, kdy jsem poznal opravdové mistry horolezce a od nich se měl možnost učit.

- dnes se nejde lézt (proč je ten šéfík tak podělanej?)

- vrátit se je obtížnější než pokračovat k vrcholu

- roky, kdy nešlo o život

- odvaha se prokazuje na jiných místech, než jsou zrádné hory, jezy a skály. Jdeme do toho proto...

Potřeba kvalitního vybavení

Dokud nejde o život, jde o ... Je tedy potřeba rozpoznat, kdy jde a kdy nejde. Hory mají rády připravené, říká se a já si pod tím představuji, že připraveni mají být lidé po všech stránkách. Kromě fyzičky a vyzrálosti osobnosti je to právě i vybavení.

- test dle sněhových návleků

- jídlo a spánek = únava, chyby, nálada

- nebrat nachcípané kusy a nenahrazovat cepín klackem

- věčná snaha minimalizovat hmotnost

- úskalí společného balení

- supervybavení ještě není kouzelný amulet pro bezpečnost

- jak tam ten Hillary mohl vylézt aneb je dnešní vybavení o tolik lepší?

- vybavení a já - sehraná dvojka

- špatně vybavený nebo fyzicky nevyrovnaný jedinec - nejslabší článek řetězu skupiny

- možnosti doby - výbavička za sto tisíc, výhody levného vybavení

- nebezpečí nabubřelé reklamy a akčních outdoorových filmů

Karpatské hry

Pan Nevrlý napsal tuhle bibli příroďáka a je dobré si ji čas od času zopakovat.

- zakutálené fazole u Jesenčanky mne mrzí dodnes

- hra na veselou skromnost pro neskromné - jde o čas

- ... vyber si malou chudobu, přispívá veselosti a bezstarostnosti.

- nové kolo a zapomenutý zámek

- nejmilejší hadry, je to úchylka? ale příjemná!

Fofifo

V knížce Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách (Šmíd) je krásná kapitola o přehnaném focení a filmování a otravných promítačích diáků. Mechanizované vzpomínky jsou ale důležité.

- vlastní kronika - zvláštní bohatství

- deník je zrcadlo, kdo nic zajímavého nedělá, nemá co zaznamenat a je přirozené, že význam deníku nenalezne

- chronologicky uspořádané informace

- trojí prožívání

- vzpomínky jsou jediné, co nám zůstane

- digitální záznam - báječné možnosti

- tréninkový deník, Ďoubovy efektivní kilometry, zajímavé statistiky, tepovka hodně napoví, test doplňkového zatížení, ranní klidovka, praktická ukázka (sporttester)

Běh kolem zeměkoule (1973 - 2004)

Sice legrační, ale zajímavá záležitost. V roce 1973 jsem začal trénovat a zapisovat si uběhnuté kilometry. Jednoho dne mne napadlo je začít sčítat dohromady za všechny roky a vytýčit si nějakou metu, kam až "doběhnu". Rozhodl jsem se oběhnout zeměkouli. Podařilo se mi to po 31 letech.

- nečekané pocity v cíli

Závod zkušených (1993 - 1998)

Na fakultě jsem založil oddíl Survivalu, jehož členy se stalo mnoho zajímavých lidí. Snahou byla maximální všestrannost co se sportování a pobytu v přírodě týká. Jakousi prověrkou býval každoroční Survival - Závod zkušených. Díky akčními názvu Survival se tento přírodní víceboj těšil poměrně značnému zájmu médií. Ve výhodě byli především ostřílení borci, kteří uměli rozložit správně síly, zvládli na co sáhli a přemýšleli.

- fotogalerie

Prostota a obyčejnost

Nadčasová myšlenka P. Tajovského o tom, co nám doopravdy schází, je stále aktuálnější. Může nám hodně pomáhat vyrovnat se s dnešní dobou supermanů.

- zpomalte

Vybavení do přírody

- základní požadavky na dobré vybavení (stany, spacáky, karimatky, oblečení, vařiče, boty, batohy, svícení...)

- novinky posledních let

- testování - možnost srovnání

- zázraky se nedějí, bundy samy nedýchají, v kilovém spacáku je zima.

- jak má nakupovat milionář a jak ostatní

- police s vybavením do drsáren

- vzorky a fotodokumentace