Myška (reg. č.: 58) – Miroslava Scholzová – narozena: 1983 – Krupka (Krupka-Unčín)
datum registrace: 22.2.2005 – konec výstupu: 17.5.2005 – počet dnů výstupu: 85
e-mail: MiroslavaScholzova@seznam.cz; adresa:

Zpráva o výstupu na Dhaulagiri

(26.osmitisícovka)

Tak už mám za sebou čtvrtou osmitisícovku. Jenže to pravé nadšení se jaksi nedostavilo. Možná je to tak, jak psal Šnek a jak na to potom reagoval Kyb – pokud člověk jede v tom svém krásně zažitém stereotypu a neklade si žádné vyšší cíle, nové úkoly nebo aspoň složitěj-ší varianty už dřív dosažených úrovní, pravděpodobně mu ten život, nebo aspoň jeho úsek, nic nedá.

Zklamání

Jsem z téhle svojí osmitisícovky trochu zklamaná, připadá mi taková prázdná, nenaplněná a trochu možná i hektická. Pořád jsem něco nestíhala, doháněla a ten pocit z dobře vykonaného nebo krásně prožitého se kamsi vytratil. Teď mi připadá, že jsem většinu věcí dělala jen proto, abych získala svemy a ne proto, že bych si chtěla něco dokázat, něco zkusit a překonat. A když jsem pak zjistila, že jsem na vrcholu, hrozně mě mrzelo, že si ten pocit nemůžu vychut-nat na nějakém opravdovém vrcholu – třeba jen na obyčejném kopci u nás nad Krupkou, od-kud by byl pěkný výhled (a že takových míst u nás je). A nejlépe s někým, kdo by tu radost sdílel se mnou. Jenže Šnek, mám pocit, je na tom s časem ještě víc na štíru než já a nikoho ji-ného tu zatím nemám.

Co se daří

Ale abych pořád jen nefňukala – přeci jen jsem někam dolezla. Třeba jsem úspěšně zvládla další semestr (tedy teprve zimní, letní mě ještě čeká), vyrobila jsem 1 protom (zatím, doma jsou rozdělané nebo aspoň načrtnuté ještě asi další 4), na chvilku jsem začala zase cvičit a mýt se studenou vodou, upekla jsem v ešusu perník a začala si dělat přehled o svých financích (dřív jsem vždycky zjistila, že mi kdesi cosi přebývá nebo naopak chybí, a nemohla jsem při-jít na to proč).

Menší nedostatky

Co mě docela štve, že si pořád něco plánuju – udělám si čas na tenhle protom, zkusím tenhle úkol, vydám se tam a tam – a nakonec z toho stejně sejde. Většinou proto, že jsem se kdysi flákala a odkládala úkoly a povinnosti na jindy a pak je musím dohánět, a tudíž mi nezbývá čas na to, co jsem si tak krásně naplánovala. Jako třeba ty protomy, o kterých už jsem psala ( i v minulé zprávě o výstupu).

Jako zrovna teď – měla jsem se učit na zkoušku z češtiny, ale celý den (respektive 2 dny) se mi do toho nechtělo, radši jsem si četla nebo dělala cokoli jiného a teď se budu asi muset učit i přes noc. Jo, lenost se nevyplácí. Ráno budu vypadat jak sůva.

Předsevzetí

Řekla jsem si, že se musím podívat na to, jak si ušetřit čas. To znamená udělat si úkol Time manager. A taky bych chtěla být na vrcholu příští osmitisícovky na opravdovém kopci. Teď mám zkouškové období, tedy relativně dost času (pokud si učení správně rozvrhnu), abych se vším pohla a dala to do kupy. A aby mě ten příští vrchol zase nezklamal.

                                                                                                                      Myška/58

P.S.: To sice s vrcholy až tak nesouvisí, ale mě to potěšilo – moje světlušky na výpravě úžasně zaujala hra s obyčejnými dřevěnými kolíčky na prádlo. Byly by schopné ji hrát celou cestu. Jsem ráda, že jsem si na ni vzpomněla a že udělala radost i jiným než mně.