Čoudilka/65 – Šárka Roztočilová, narozená 1989, Opava,
ZPRÁVA O VÝSTUPU NA MT.EVEREST ( 23. Osmitisícovka) Když jsem se dozvěděla, že mám psát hodnocení z celé cesty, připadalo mi to jako nejtěžší úkol z celé cesty. Jako skoro každý, jsem i já měla období „krize“ Bylo to asi ve ¾ cesty . Nechtělo se mi vyplňovat tabulku, potom jsem ji založila a nemohla najít.Trvalo to dost dlouho, ale pak jsem se vzpamatovala( spíš mi k tomu pomohl Kyb, který mi napsal zprávu, že už jsem se dlouho nehlásila).Trochu jsem se zastyděla, protože zastavit se před vrcholem je při nejmenším blbé. Ale i přes tuto přestávku jsem spokojená. Cesta k vrcholu mi totiž hodně pomohla.. Hlavně se sebou samou – donutit se něco udělat.. Potom si člověk na to zvykne tak,že mu ani nepřijde, že to dělá kvůli svemům. Několikrát se mi stalo, že jsem měla ve škole dost náročný den a večer, když jsem počítala svemy, jsem zjistila, že mi třeba chybí jen pár do nějakého čísla. I když se mi vážně chtělo spát , nemohla jsem usnout. Ale nic mě nenapadlo – jak by se daly sehnat ještě teď večer další svemy. Většinou jsem si tedy vzala nějakou knížku a přečetla těch 100 stránek, protože mi skoro vždycky těch 20 svemů stačilo. Sice jsem šla spát o necelou hodinu později, ale usínalo se mi s krásným pocitem. A to bylo pro mě důležitější než to, že jsem byla ráno nevyspaná. Když jsem konečně dopajdala na vrchol, říkala jsem si , že na další horu už nepolezu. Po chvíli se mi to ale rozleželo v hlavě a říkala jsem si : „ A proč vůbec ne? Co mi to udělá ?“ Hned týden nato jsem přemluvila holky z moji družinky, aby to zkusily. Již po 10 min mého proslovu začaly vymýšlet, jak se bude jmenovat jejich expedice. Po dalším týdnu to vypadá , že se zapojí skoro celá družinka. Kdybych měla celou tu snahu shrnout: „ někdy to bylo docela těžké se překonat, ale stálo to za to „ !!!!!!!!!!!!!!! Čoudilka |
Copyright(c) Skautská univerzita Pardubice 2001- J.Klaban. Aktualizováno: