Cesta hustým lesem

Milan Kudrna, Pardubice

Dá-li se moje cesta k profesnímu úspěchu k něčemu přirovnat, je to cesta hustým lesem do hodně strmého kopce, kde občas dojde voda, místy sjedete kus zpět, sem tam po vás skočí strašidlo, někdy i kousne. Často vám ale pomůže to, co jste ve skautu prožili. Vždyť některé pocity důvěrně znáte. Mockrát vám došla na hřebeni hor voda, sem tam jste upadli. A kdo se občas nebál? Třeba když měl do údolí z hřebenů rumunských Transylvánek daleko a slunce začalo zapadat, nebo když se jen lekl dupajícího ježka na noční hlídce?

O tom, co mně skauting dal a co mi později pomohlo na mé profesní cestě, jsou následující řádky.

Počítače, lékaři a skauting? Má to něco společného?

Jsem dnes oldskaut ve 14. oddílu v Pardubicích. Profesně jsem elektroinženýr a nyní spoluvlastním a vedu patrně nejúspěšnější firmu v oblasti zdravotnické informatiky v Čechách a na Slovensku (můžete se podívat na www.stapro.cz). Nejméně polovina z vás, kteří tyto řádky čtete, má některé údaje o svém zdraví v našich systémech.

Neodvážím se však tvrdit, že jsem na vrcholu.

Skautská přátelství

Firmu Stapro jsem založil se svým kamarádem Zdeňkem v roce 1990. Neměli jsme nic, nic jsme nezprivatizovali ani neukradli – začínali jsme s nulou. Měli jsme ale několik kolegů, na které bylo spolehnutí. A to je patrně nejdůležitějśí věc, kterou nám může skauting dát – vypadá to velmi prostě, ale je to nejcennější  zkušenost. V oddíle totiž poznáte, co je kamarádství – přátelství bez všech příkras a se všemi otřesy. Budete mít pak velmi vysoko nasazenou laťku a budete vědět, co přátelství znamená, což mnoho lidí dnes neví a podle toho se chová.

Já jsem skutečné kamarády poznal v 1. oddíle v Pardubicích. Na první schůzku jsem přišel pod most přes Labe. Bylo tam asi 30 cizích kluků a všichni se znali a připadali mi jako parta, do které se nebude jednoduché dostat. Jejich vůdce Oťák mě přiřadil do družiny Rysů, kterou vedl Kulda. Pamatuji se, že byl hubený a vysoký. Po chvíli začala hra, kde se plnily úkoly v různých částech města. Během doslova pár hodin jsem se stal součástí družiny Rysů a připadal jsem si, jako bych ty kluky znal spoustu let. Dodnes jsme kamarádi, jen se bohužel nevidíme tak často.

Mohu-li tedy někomu radit v cestě na vrchol: Chovejte se přátelsky a férově a vyžadujte to od ostatních - vašich zaměstnanců a partnerů, nenechte se odradit různými úspěchy lumpů. Po čase, za několik let vaše firma bude tímto známá a i lumpové vás budou, možná nevědomky, respektovat. Dobrá pověst slušné firmy je velká konkurenční výhoda i ve velmi tvrdém podnikatelském světě. Bude vás vyhledávat zase právě ta skupina lidí, kteří si takovéhoto přístupu váží, a to jak z řad budoucích zaměstnanců, tak i obchodních partnerů. Ve svých důsledcích to je i cesta k slušným ziskům.

Peníze?

Ano, ale ne za každou cenu.

Stapro se postupem doby začalo rozrůstat a nabírat na počtu zakázek a tím i na počtu zaměstnanců, za které jsme nesli odpovědnost. V roce asi 1993 jsme se dostali do krize. Bylo třeba si udělat jasno vzhledem k penězům – nelze podnikat jen pro radost z dobře vykonané práce. Velmi často jsem si vzpomněl na větu, kterou při jedné hře na táboře, kde body byly nahrazeny táborovými penězi, pronesl jeden z našich vůdců - Frk: „Penězům se nekoř, ale ani jimi nepohrdej!“ I v podnikání to platí. Potřebujete co nejvíce peněz, je to krev vaší firmy, ale ne za každou cenu. Když jsem si to uvědomil, začal jsem požadovat za naši práci odpovídající částku a byl jsem připraven vyjednávat a cenu hájit - ale zase ne za každou cenu. Dodnes si vzpomínám na překvapení ředitele jedné malé nemocnice, když jsem mu po úporném jednání doporučil, aby pro nemocnici koupil raději vybavenou sanitku než náš informační systém, že jejich pacientům to více pomůže.

Firma je jako družina

Naše firma začala na trhu zaujímat významné postavení a nyní má přes 200 stálých pracovníků. Není jednoduché takovýto kolektiv řídit. Občas se vyskytnou i docela vážné konflikty a krize. Nedá se říci, že na to lze použít jednoznačný postup, který mě naučil skauting.

I když - svoji první „personální“ krizi jsem řešil jako rádce družiny Rysů na táboře na Brtničce. Družina se ve vedru vzepřela mému rozhodnutí uklízet v kuchyni hned po obědě a odebrala se koupat k potoku. V kuchyni jsem zůstal sám. Ten pocit jakési křivdy, že prosazujete něco z vašeho pohledu dobrého, ale dostane se vám nepochopení a kritiky, jsem pak zažil ve firmě několikrát. Nikdy mě to už ale nepřekvapilo tak, jako tehdy na břehu Brtničky. A kdo není překvapen, je již z polovice připraven.

Na táboře to tenkrát dopadlo tak, že se postupně členové družiny vrátili pomoct mi uklízet. Byli to přeci jen kamarádi.

Čím dříve získáte zkušenosti s prací v kolektivu, nebo dokonce s jeho řízením, tím budete úspěšnější ve vaší profesi. Jeden z největších problémů firem je v tom, že lidé nejsou zvyklí pořádně a účinně pracovat ve skupinách, natož ty skupiny řídit.

Úspěchy – stres - vůle

Čím větších úspěchů v oblasti podnikání dosáhnete, tím více musíte do této činnosti vložit – peněz, nápadů, energie, času… Zapomeňte na stále přetřásané případy „bez námahy k penězům“, těch skutečných je velmi málo.

Často budete padat únavou a říkat si: „Mám to zapotřebí? Tuto práci mohu odložit… aj.“

Tábor na zelené louce je nejlepší průpravou. Jak si ho postavíme, tak pohodlně budeme bydlet. Platí to i pro podnikání. Přemoci únavu a dotáhnout to, co je třeba.

V táboře na Sázavě po celodenním pochodu, kdy jsme se těšili, jak si sedneme, nás náš vůdce překvapil: „Kdo je schopen dojít do vesnice pro tatranku? Kdo z vás dokáže překonat únavu?“ Ta vesnice byla asi 5 km od tábora. Nevím, jestli někdy bylo potřeba stejné vůle jako tehdy, když nás asi pět vyrazilo na další desetikilometrový pochod. Vypěstujte si takovou vůli, na kterou se můžete spolehnout, že vás v krizi požene do aktivit zažehnávajících kritický stav. Nepočítejte ale příliš s tím, že si ji vypěstujete ve vyšším věku – to už budete asi lenivější a můžete z původních návyků jen slevovat.

Sport a podnikání?

Mnoho po vás vaše profese bude chtít. Nejhůř na tom bude vaše zdraví a kondice. Najezdíte autem statisíce kilometrů, budete se krčit u počítače, jíst nepravidelně, stresovat se.

Skauting nás vedl k tomu, že důležité je dělat hodně pro své zdraví. Všichni známe protivné rozcvičky v ranní rose, posilování, plavání, pochody, závody, aj. Velice vám doporučuji, investujte do zdraví, třeba jen čas! Zhoršení zdravotního stavu na cestě za úspěchem může být i vaší konečnou stanicí. Co uděláte pro sebe sama, to vám nikdo nevezme, a skauting je pro to jedno z nejlepších míst. Rozvíjí celkově tělesnou kondici, ale neupřednostňuje žádné dokolečka se opakující pohybové návyky, jako velká část vrcholových sportů. Tedy - pokud nebudete sedět jen v klubovně, ale budete se snažit vyhrát ve všech sportovních disciplínách – pak je snaha totéž jako vítězství. Fyzický fond, z kterého budete moci čerpat, je pro podnikání vaše velká výhoda.

Klub slušných podnikatelů

Dost poučování! Přece jen ale pár slov na závěr: Použijete-li návyků ze skautování ve své profesní oblasti, nebudete asi všichni mít vilu na Kanárech, ale budete mezi kolegy mít pověst slušného člověka, a budete-li jen trochu obratní v řídících rolích, nebudete trpět nedostatkem.

Držím vám palec a očekávám mnohé z vás do pomyslného klubu slušných a úspěšných podnikatelů.

Ministr zdravotnictví Jan Stráský nám předal ocenění CZECH MADE za program pro ambulantní lékaře:

I na táboře při stavbě kamen je občas potřeba vyřizovat firemní záležitosti:

Na hřebeni Nízkých Tater v roce 1977 - skauting byl komunisty zrušen, ale s partou z 1. oddílu jsme jezdili dál