Přednáška z cyklu Skautské univerzity Pardubice dne 27. 3. 2000

POHYBOVÁ AKTIVITA A JEJÍ ROZVOJ
JAKO JEDNA ZE ZÁKLADNÍCH POTŘEB ČLOVĚKA
PhDr. Václav Škop, CSc.

Pokud se setkají dobří přátelé na přelomu Nového roku
– a letos to na prahu nového tisíciletí bylo jistě mimořádně četné
– přejí si navzájem “mnoho zdraví”.
Co je to vlastně zdraví?

Světová zdravotnická organizace (WHO) charakterizuje zdraví jako stav tělesné, duševní a sociální pohody, tedy ne pouze jako nepřítomnost nemoci. Lékaři zdůrazňují schopnost organismu vyrovnat se s nároky vnějšího i vnitřního prostředí bez narušení životních funkcí (Knobloch, 1967). Jednoznačná je charakteristika A. Schoppenhauera: “Zdraví není všechno – ale všechno bez zdraví není ničím!”

Obr. 1 - Zdravotní nároky na člověka v průběhu života.

Pro zachování zdraví je důležitá řada faktorů:
1. Výživa – množství a kvalita jídla a pití ….. až 50 %
2. Životní prostředí ….. 10 – 20 %
Toxikománie (alkohol, cigarety, drogy)
Psychika, napětí, stres
Zdravotní péče, farmaka, léčiva
Dědičná dispozice aj.
+ Hypokinese – nedostatek pohybu.

DNEŠNÍ TÉMA: ZDRAVÍ A POHYB

Čínská filozofie, období před naším letopočtem:
Člověk musí celý život uspokojovat dvě základní potřeby:
1. Přiměřenou výživu
2. Pohyb - duševní, tj. myšlení
- tělesný, tj. zátěž mírné intenzity (neomezovat imunitu buněk)
- pohlavní
    (Pramen - S. T. Chang: Taoismus. Vydal Direkt, ČSR 1991).

Současné pojetí zachování aktivního zdraví, USA, 1980 – 1990, obsahuje:
1. Pozitivní stravovací režim
2. Pravidelný pohyb, zejména aerobní
3. Duševní – psychickou rovnováhu v průběhu celého života
(Pramen - k. H. Cooper: Aerobický program pre aktívne zdravie. Šport, Bratislava 1990, II. vydání, ISBN 80-7096-073-6).

Zaměření školní tělesné výchovy, tj. pojetí pro mládež České republiky, “zdravotně orientovaná zdatnost”, znamená vytvořit kladný vztah žáků k péči o své vlastní zdraví a k celoživotní pohybové aktivitě. (Pramen - MŠMT ČR: Učební osnovy základní školy. Vydala Fortuna Praha, 1996).

Tento program se bezprostředně týká mládeže jako celku, tj. i výchovné a pohybové náplně ve společenských organizacích (Junák aj.).

Požadavek: “Zdraví pro celý život s výrazným přispěním zdravotně orientované zdatnosti.” Člověk má dány určité pohybové schopnosti, které je vhodné rozvíjet:

rychlost (zátěž do 30 sekund), organismus získává energii přeměnou sacharidů anaerobně (bez přístupu kyslíku) a k zotavení potřebuje čas 2 – 3 minuty; nejvhodnější doba rozvoje je 7 – 11 let
vytrvalost (zátěž nad 6 minut), energie aerobně (stačíme dýchat), přeměna je značně výhodnější a spalujeme částečně i tělesné tuky; vhodný věk do 14 let i později
síla ve věku 8 –12 let opakováním rychlosti, věk 13 – 15 let intenzivně, 16 – 20 let maximálně (postupně větší zátěže)
pohyblivost – od narození snaha pohyblivost neztrácet.

Zdatnost má tedy tyto SLOŽKY:

(Pramen - S. Carroll a T. Smith: Rodinná příručka zdravého života. Vydal Quintet Praha, 1993, ISBN 80-901491-5-4).

1. SÍLA – je potřebná pro funkční stav asi 400 svalů v lidském těle (např. při cvičení svalů oka); nejlépe dynamická cvičení s počtem opakování nad 10 x, optimální 40 x.
    (Pramen - C. Pinckneyová: Kalanetika, Superkalanetika, Fit s kalanetikou. Vydal IKAR Praha, 1998, ISBN 80-7202-137-0. B. Cantieni: Cantienica. Vydal Ikar Praha, 1999, ISBN 80-7202-467-1).
2. PRUŽNOST – svalů a pohyblivost těla, která využívá principu protahování (dříve hmitáním, dnes “strečreflex”), tedy moderní strečink (ve vrcholovém sportu od 80. let).
    (Pramen - Heslo: Strečink. Běžně k dostání v knihovnách).
    Zde je potřeba uvést velmi závažnou okolnost: tím, že se člověk napřímil z polohy “na čtyřech”, musely některé svalové partie přijmout funkci převážně posturální, tj. udržování těla proti přitažlivosti zemské. Když člověk sedí, stojí nebo chodí – mimo polohy vleže – jsou tyto svaly stále v určitém napětí, tedy trénují se, posilují a mají proto tendenci se zkracovat. To zejména v oblasti páteře způsobí její nadměrné prohnutí a problémy se skoliózou, kyfózou a lordózou (viz obrázek přímé držení těla, zásady svalové rovnováhy). Tyto znalosti měli však již 3000 let před naším letopočtem v Indii, dokladem toho je dnes populární “POZDRAV SLUNCI”, který jednoduše a účinně protahuje základní posturální svaly (viz příloha). Současný život výrazně omezuje pohybové nároky, ale nenabízí žádný zázračný prostředek nebo farmaka, která by tuto rovnováhu změnila. A tak jsme vlastně všichni potenciální čekatelé, kdy nás záda zradí! To však neplatí tehdy, pokud svaly posturální protahujeme a svaly fázické posilujeme. Jak je to jednoduché – ale chce to trochu znalostí, čas a někdy to i bolí!

Diagnóza “bolesti zad” je v civilizovaných zemích již v pořadí třetím nejčastějším zdravotním problémem. Řada publikací proto uvádí nejenom vhodná cvičení, ale upozorňuje na problémy při zvedání a nošení břemen, domácích pracích, práci na zahradě, ale i při sezení, spánku apod., nyní i při práci s počítačem.
    (Pramen - E. Rašev: Škola zad. Vydala Direkta Praha, 1992, ISBN 80-900272-6-1. A. Brügger: Zdravé držení těla během dne. Přeložil A. Kolmann. Vydal FOKUS Praha,  1995, ISBN 80-900069-5-7).
    Potíže se zády a s držením těla mají svůj původ často i v mládí. Dítě po narození má páteř do oblouku, ale již 3. měsíc při “pasení beránků” vzniká krční lordóza, v 6. měsíci při sezení hrudní kyfóza a při stání v prvním roce bederní lordóza. Do 6 let je dostatek pohybu a volnosti, potíže vznikají až po vstupu do školy, kde výrazná převaha rozumových podnětů, dlouhé sezení a pouhé dvě 45minutovky tělesné výchovy týdně nemohou postačovat. Dalším kritickým obdobím je věk puberty. 
    Jaké je řešení? Obracíme se na rodinu – té však velmi často chybí informace, soustavnost a často i ochota. Ve volném čase mohou pomoci i společenské organizace – tedy i Skaut, Sokol aj. Je velkým paradoxem, že specializovaná příprava mládeže ve sportovních oddílech je po stránce zdravotní spíše škodlivá.
    (Pramen - V. Škop: Zdravotní přínos školní TV. Těl. výchova. Sport mlád., 64, 1998, č. 2, str. 36 –39, ISSN 1210 – 7689).
3. AEROBNÍ VYTRVALOST – nutná pro zdatnost vnitřních orgánů. dechového a hlavně srdečně-cévního systému jako limitujícího faktoru zdatnosti; platí zásada: 12 minut a déle s tepovou frekvencí 100 – 150 tepů/min. Jako rozhodující ji zdůrazňuje K. H. Cooper (viz dříve). Důležité je komplexní zastoupení všech 3 složek, příkladem je např. český princip 12 x 12, tj. 3 x týdně 4 týdny v měsíci (=12 x) po 12 měsíců v roce pohybová aktivita (pohyblivost + síla + aerobní zátěž).

Konkrétní návody k pohybové aktivitě

1. V. Soulek a kol.: Pohyb. Národní program podpory zdraví, vydal KHS Hradec Králové, 1994.
    Kniha je určena těm, kteří dlouhou dobu nesportovali a rozhodli se ve středním či pozdním věku začít a nevědí jak. Doporučuje kroky:
A. Lékařská komplexní zátěžová prohlídka.
B. Teorie (nutnost rozcvičení, statické silové zatížení, uklidnění, chladné prostředí, cvičení po jídle, pitný režim, intenzita zátěže, četnost cvičení 2 – 3 x týdně).
C. Domácí gymnastika + vytrvalostní cvičení.
D. Tréninkový program a jeho testování.

2. Ranní cvičení a konkrétní návod na jeho provádění
3. Léčba bolesti krční páteře čínským zdravotním cvičením
4. Rehabilitační cvičení podle L. Mojžíšové
5. Tělesná výchova v předpisu pro činovnické zkoušky Junáka - svazu skautů a skautek ČR (Junácká edice, 1993)