Expedice
NORSKO 2000
19. 7. – 9. 8. 2000
Jan Wabi Jarkovský
Přípravy
Expedice se připravovala již od podzimu 1999. Na její přípravě se
angažovali především činovníci našeho oddílu a podružně jim pomáhali i starší
skauti, kteří měli tu možnost se tohoto podniku účastnit.
Na letní expedici bylo hned několik návrhů a každý z nich
zpracovával jeden činovník. Z toho co se projednávalo: Ukrajina, Slovensko, Alpy
a Norsko. Z nejrůznějších důvodů vyhrálo právě Norsko, i když byly všechny
návrhy atraktivní.
My skauti jsme se zapojili do příprav na přelomu roku 99/00. A to
v několika rovinách. Po dvojicích jsme si rozdělili: propracování připravené
trasy, zpracování historických a přírodopisných materiálů. A v neposlední
řadě tu byli dva “novináři”, kterým připadl úkol vést záznam o našem
předexpedičním i expedičním snažení.
Cílem expedice bylo poznat přírodní a kulturní zajímavosti
Norska. A fyzickým cílem bylo překročení Polárního kruhu (z norštiny
Polarsirkelen), což se povedlo.
S přípravou expedice také souviselo shánění potřebného
vybavení, jako byly pořádné boty, oblečení a podobné, což zvedlo původní
odhadované náklady asi 5000 Kč na osobu zhruba na dvojnásobek. Určitá velká část
našich výdajů šla z darů sponzorů, jimž také patří náš dík.
Něco
málo o trase Pardubice – Polární kruh a zpět
Vyrazili jsme ve středu přes Hrádek nad Nisou do Polska a
hned vzápětí do Německa. Během nočního přejezdu Německem jsme si stačili
prohlédnout Görlitz (Zhořelec) a hlavně Berlín. “Vyspali” jsme se v autech
na odpočívadle v Německu a ráno pokračovali trajektem z Rostocku do Gedseru
a následně po silnici do Kodaně a dále přes most do Malmö (Švédsko).Vyskytl se
malý problém: na trajekt se totiž dostala jen menší “polovina” naší expedice a
osádka Tranzitu musela čekat přes hodinu na další loď. Po souši pokračujeme ze
Švédska do Norska (konečně). Pouze projíždíme hlavním městem Norska a míříme
do NP Jotunheimen (Domov obrů). Po náročné celodenní túře a zasloužené spánku
jsme vyrazili k chatě Juvasshyta a následnému dobytí nejvyššího vrcholu
Skandinávie - Galdhoppigenu. (2469 mnm). Vrchol byl úspěšně dobyt (viz. foto).
Sjeli jsme po šíleně klikaté horské cestičce, které jsou
v Norsku naprosto běžné. V Lomu jsme si prohlédli nejstarší norský
dřevěný kostelík a po nutných nákupech jeli k nejkrásnějšímu fjordu –
Geirangerfjordu. Na vyhlídku nad ním se vyjíždělo po klikaté cestičce ne nepodobné
té, po které jsme jeli z Juvasshyty. U fjordu jsme si prohlédli nejvyšší
vodopád Norska – Sedm sester a po tzv. Orlí cestě se vydrápali nad fjord, odkud jsme
se jeli ubytovat do kempu. Následujícího dne nás čekal sjezd CESTOU TROLLŮ.
Vyhlídka na ni byla opravdu nádherná, samotná cesta docela nepříjemná. Ale byl to
zážitek. Další NP, který jsme si chtěli prohlédnout trochu zblízka byl Trollheimen
(Domov trollů). Zde jsme se vydali na dvoudenní přechod od chaty Gjevilvasshyta
k chatě Joldasshyta a další den návrat k autům. U Joldasshyty nás málem
sežrali komáři, ale dalo se to vydržet. Následovala prohlídka města Trondheim
s nejstarší gotickou katedrálou v Norsku. Přejezd přes Mo i Ranu až ke
krasové jeskyni Grr lingrrota, kterou jsme si měli možnost prohlédnout za téměř
poloviční cenu, než je běžné. Dále ke “vstupu do Severního Norska”. A po
několika kilometrech – slavnostní překročení POLÁRNÍHO KRUHU, s nutnou
zastávkou kvůli oslavám. Tam jsme se také setkali se dvěma Pražáky, kteří jeli
až sem stopem. Ale tím naše cesta na sever neskončila, pokračovali jsme ještě
několik desítek kilometrů až do NP Rago. Rozlohou patří sice k nejmenším
skandinávským národním parkům, ale zato je jeden z nejkrásnějších. Na volně
otevřené chatě, kde jsme chtěli spát, jsme potkali dva cestovatele z Hradce
Králové. Po dvoudenním treku národním parkem okolo mnoha jezer a vodopádů jsme se
ubytovali v kempu pod ním a pak už vyrazili na zpáteční cestu. Po dlouhé a
únavné jízdě, kdy jsme překročili Polární kruh a urazili stovky kilometrů, jsme
se dostali k Rr rosu, což bývalo důlní město, následovala jeho prohlídka včetně
starých dolů. Sjeli jsme k Oslu a následující den jsme strávili jeho
prohlídkou. Museum Fram, největší norský skanzen a pevnost Akershus u které jsme se
naobědvali. No a potom už pryč z Norska, stále na jih, ze Švédska přes most,
z Dánska trajektem, přes Německo, kde proběhla ještě prohlídka města Buatzenu
(Budyšín) a přechod v Zittau (Žitavě), přes Liberec na jednu skautskou
základnu v Jizerkách, kde jsme si dlouho do noci za svitu krbu a doprovodu kytary
vyměňovali spousty nevšedních zážitků z té daleké země. A další den ráno
domů, do Pardubic (home, sweet home)…
Když jsem se zmínil o cestě měl bych také ještě napsat pár slov
o vozidlech, které nás celou, několik tisíc kilometrů dlouhou cestu, vezly. Byly to
vypůjčený Ford Tranzit a Škoda Favorit 135. Ani jedno z obou vozidel nevydrželo
celou cestu bez zádrhelů, ale zvládla ji obě auta.
Naše
nej…
Nejsevernější bod: 67°20´ - NP Rago
Nejvyšší bod: Galdhopiggen – 2469 m. n. m.
Počet najetých km: 7600 km
Shrnutí
Z akce jsme se vrátili všichni živí a zdraví a
přivezli jsme si spoustu zážitků a materiálů.Většinu z těch materiálů můžete
shlédnout na dnešní diashow a pak je tu ještě naše internetová stránka:
aix.upol.cz/~prchal/norsko/index.htm, která je v rozpracovaném stadiu. Dále máme
v plánu pořádat výstavu fotografií pořízených během expedice a možné jsou i
další diashow podobné této. A co z této akce vzešlo určitě je rozhodnutí
uspořádat něco podobného znovu.
Co do
budoucna?
Na toto léto plánujeme menší podnik ve slovenských
Vysokých Tatrách. Do budoucna zvažujeme možnosti expedic podobných té do Norska,
které nás velice zaujalo a všichni jsme se shodli, že bychom se tam rádi vratili.
Další akce, ať už do Norska nebo jiné severské země (např. Islandu), nebo na jih
(do rakouských Alp), by se měla, v bližší či vzdálenější budoucnosti (tak 2
let), konat.
Členové
expedice
Jan Wabi Jarkovský (28), Jan George Gerhart (22),
Vítězslav Boby Prchal (21), Petr Slizoun Kubík (22), Jiří Chrobák Machač (23), Petr
Hagen Málek (20), Jan Hooper Klas (16), Petr Bubeníček Seiner (16), Roman Skřítek
Mareček (15), Zdeněk Bobr Soukal (15), Martin Opice Horák (16), Petr Medvěd Linhart
(16), Ondřej Smíšek Novák (16), Martin Hrabina (15)
Na další shledání s vámi se těší skauti z 6. oddílu střediska POLARIS Pardubice.