Skautská univerzita Pardubice, ..... 1999

19. světové Jamboree - Chile
Jiří VALÁŠEK- Ještěr & David PAVLOSEK - Davy

    Jamboree je indiánským slangovým slovem vyjadřujícím slavnost,
hlasité radovánky a hry většího počtu spřízněných lidí, kteří přišli z různých stran.
    Tento název proto převzal v roce 1920 Lord Robert Baden-Powell,
když sezval skauty z celého světa k prvnímu velkému setkání  do londýnské haly Olympia.

Historie Jamboree
   Od prvního jamboree v londýnské hale Olympia roku 1920, jehož se zúčastnilo 8000 skautů ze 34 zemí včetně našich, již proběhlo sedmnáct dalších takových setkání, naposledy v roce 1995 v Holandsku za účasti více než 30 tisíc skautů a skautek. Účastníci společně táboří déle než jeden týden a celý ten čas je věnován aktivitám, které je stmelují dohromady bez ohledu na národnost či jazyk. Je také snahou všech zúčastněných představit svou zemi a organizaci v co nejlepším světle a navázat přátelství a kontakty se zahraničními skauty a skautkami, což s sebou přináší i možnost spolupráce na společných projektech a výměnných táborech. Na světových jamboree, pokud se jich naši skauti mohli svobodně zúčastnit, budili Češi vždy velkou pozornost. Svou početní silou (v roce 1937 v Holandsku 330 účastníků, o deset let později ve Francii 500), ale především svými dovednostmi (ve Francii nechyběly naše unikátní podsadové tábory ani dvě skvělé kapely) na sebe upoutávali zraky ostatních skautů, ale i světových médií. Po téměř padesáti letech od poslední oficiální účasti na Světovém jamboree jsme měli možnost prezentovat český skauting, Českou republiku a naše firmy na 18. světovém jamboree v holandském Drontenu v roce 1995.

Přípravná fáze pro 19. Světové Jamboree
   Příprava organizace naší výpravy na 19. Světové Jamboree v Chile začala již po skončení Jamboree v Drontenu. Na podzim roku 1997 se uskutečnil výběr vedoucích výpravy a členů českého servisteamu.
    A o pololetních prázdninách (31.1-2.2.1998) odstartoval kolotoč i pro nás účastníky. Přípravný tým, sdružující 6 vedoucích a 7 českých členů mezinárodního servisního týmu, na základě třídenního soustředění měl za úkol vybrat ze 76 přítomných zájemců 36 členů výpravy a pět náhradníků. Jelikož výběr probíhal v Pardubicích, využili jsme tedy výhody domácího prostředí a v počtu 6-ti členů 4. oddílu se zařadili mezi potenciální účastníky výpravy. Bylo nám trochu líto, že i přes propagaci této akce na stránkách skautských časopisů a internetových stránkách se kromě členů a vedoucích našeho oddílu nenašel nikdo, kdo by o tento výběr projevil zájem, ať již z vůdců či samotných členů ostatních oddílů. A přitom účast na takovýchto akcích by měla být jednou z nejvyšších met všech skautů.
    Každý zájemce měl za úkol připravit prezentační plakát svého města a oddílu. V následujících hrách a soutěžích se pak hodnotila především kreativita, schopnost komunikace, vůdčí schopnosti a extroverze. Jeden víkend je příliš krátká doba na to, aby instruktoři poznali vlastnosti a schopnosti zúčastněných. Proto bylo nutné “prodat” opravdu vše co v nás bylo, a zvláště to výjimečné a odlišné od ostatních. V našem případě se jednalo zejména o múzické schopnosti (hra na housle u Davyho, zpěv a hra na harmoniku a trubku u Ještěra). Každá správná výprava by měla mít kapelu schopnou nacvičit alespoň základní národní písně. Toho si byli vědomi i vedoucí, a tak nám naše umění bezesporu při výběru pomohlo. Dalším kritériem výběru byl psychologický test sestavený profesionály. Velkou výhodu měli i “lasaři” a tanečníci. Jazykové schopnosti jsme prokazovali při rozhovoru s ostatními zájemci. Největší výhodu měli samozřejmě “španělštináři”. I když je Jamboree mezinárodní akcí, mnoho účastníků z latinské Ameriky se stále ještě neztotožnilo s angličtinou.
    Po skončení výběrového víkendu jsme již s napětím očekávali avizovaný dopis obsahující rozhodnutí o naší účasti na Jamboree. Ten přišel po čtrnácti dnech a přinesl dobré zprávy. Po výběru samozřejmě následoval další přípravný program ve formě víkendových setkání a týdenního letního soustředění.
    Na těchto přípravných akcích jsme vytvářeli a postupně zdokonalovali náš program pro jamboree. Mimo jiné se secvičovala kapela, svůj blok pilovala i taneční sekce, a na zkušební přípravy národních jídel se každý těšil. V závěru letního soustředění, při závěrečném táborovém ohni, jsme si pak zkusili, jak by měl vypadat táborový oheň na Jamboree v režii českého kontingentu. Všichni jsme se také snažili naučit alespoň základy španělštiny, kterou jsme potřebovali hlavně při pobytu po skončení Jamboree u rodin v Santiagu.
    Další z věcí, kterou bylo třeba zařídit, bylo shánění sponzorských darů. Podařilo se nám získat sponzorským darem osmnáct krabic medového perníku od pardubických perníkáren PePa s.r.o. Tyto perníky jsme odeslali spolu s kontejnerem, který s částečným vybavením výpravy odcestoval do Chile lodí již v říjnu 98. Také se nám podařilo získat propagační předměty od Magistrátu města Pardubic.
    Přípravná horečka vrcholila posledním setkáním v Praze 29.11. Vedoucí výpravy nám udělili poslední, spíše organizační rady. Zvláštností tohoto setkání byla bezesporu audience u prezidenta České republiky Václava Havla na zámku v  Lánech. Touto, pro media atraktivní návštěvou, jsme se těsně před odletem připomněli veřejnosti a poukázali tak na mnohdy opomíjenou důležitost celé akce.

 Program Jamboree
   Už samotný odlet do Chile byl pro mnohé, coby první let letadlem, nezapomenutelným zážitkem. Na sluncem rozpáleném tábořišti nás po šestnácti hodinách úmorné cesty čekala kulatina na stavbu brány a podsady. Pustili jsme se tedy nejprve do stavby brány - nejvyšší a nejbytelnější v našem subcampu. Všichni se sotva ploužili po tábořišti, ale věděli jsme, že tábor musíme dostavět.
    A jaké byly vlastně možnosti naší prezentace? První možností, jak prezentovat český skauting a ČR vůbec, je klasický podsadový tábor. Účinnější a mnohostrannější prezentace probíhá na tzv. Jamboree Headquarters, kde stojí reprezentační stany všech zúčastněných národů. Zde lze vystavovat či rozdávat skutečně cokoli, zavítá sem většina návštěvníků i účastníků. Na Headquarters lze také v odpoledních hodinách předvádět především folklórní tance, písně atd. My jsme měli náš prezentační stan hned vedle japonské výpravy, která k nám přilákala mnoho návštěvníků, kteří náš stan jinak vůbec nehledali. Každý den se v expozičním stanu střídaly dvoučlenné služby, které měly za úkol dávat razítka návštěvníkům do HANDBOOKU, podat informace o České republice a českém skautingu.
    Specifickou formou prezentace byly odpolední recepce pro vedoucí národních kontingentů. Zvláštní velké stany, jež lze na takové akce použít, se při očekávání lákavého programu skutečně zaplňují až do posledního místa. I naše výprava uspořádala krátký odpolední program pro vedoucí výprav z celého Jamboree. Recepce se účastnil také český velvyslanec v Chile pan Jiránek. Všem účastníkům chutnalo plzeňské pivo a líbily se jim české tance v podání naší kapely a tanečníků v unikátních moravských krojích. Naše výprava chtěla českou kulturu představit také netradiční formou - díky kontaktům s krajany v Latinské Americe jsme přeložili za jejich spolupráce některé české a moravské písně do španělštiny. Velký úspěch měly klasické podsadové stany, které se objevily i v místních novinách jamboree, náš tábor přišel navštívit i nejvyšší představitel WOSM a štáb chilské televize. Na tvářích všech organizátorů bylo vidět obrovské nadšení a chuť do práce. Hodně používaným výrazem bylo ovšem slovo “maňana”, což znamená dle doslovného překladu zítra ráno, ale je používáno spíše ve významu později, klídek a pohoda.

Pro úplnost uvádíme hlavní body programu Jamboree:
1.den 27.12.98 - příjezd, stavba tábora, zahajovací ceremoniál subcampu
2.den 28.12.98 - návštěva u mexické výpravy - společné tance, večer zahajovací ceremoniál (opening ceremony) za účasti chilského prezidenta Eduarda Freie
3.den 29.12.98 - service day for comunity - služba občanům
4.den 30.12.98 - prezentace výpravy v rámci subcampu a recepce pro vedoucí ostatních výprav
5.den 31.12.98 - oslava Nového roku se slovenskými skauty a pak v rámci celého jamboree
6.den 1.1.99 - slavnostní ranní mše, narozeninová party v režii české výpravy
7.den 2.1.99 - služba v expozičním stanu, volný den na aktivity
8.den 3.1.99 - exkurze na chilskou farmu, táborový oheň subcampu
9.den 4.1.99 - účast na workshopech, návštěva chilského hostitelského oddílu v našem expozičním stanu
10.den 5.1.99 - výlet za chilskou přírodou, koncert v býčí aréně, večer závěrečný ceremoniál (closing ceremony)
11.den 6.1.99 - odjezd většiny účastníků, vyměňování upomínkových předmětů, návštěva v subcampu u chilského oddílu, který nás bude po skončení jamboree hostit v Santiagu
12.den 7.1.99 - odjezd do Santiaga - skončením jamboree však naše zážitky nekončí. Další více než týden jsme strávili u chilských skautů střediska Puehue v Santiagu de Chile.

 Zkušenosti pro příští účastníky
    Chce-li se někdo zúčastnit Jamboree, musí toho samozřejmě umět a ovládat co nejvíce. Ještě lepší je, má-li schopnosti, které nejsou podobné s ostatními. Mimo skautských znalostí a dovedností je také třeba pozitivní myšlení jedince, odhodlání aktivně se zapojit do příprav a prezentace výpravy a samozřejmě také morálka a duševní čistota. Na Jamboree by neměli jezdit “turisté”, (ti, kteří to nemyslí s celou záležitostí opravdu vážně).

Svědomí člověka se nedá přesně změřit, proto si každý potenciální zájemce musí nejdříve sám uvědomit, zda je schopen zhostit se svěřených úkolů.

Znalosti důležité pro účast:

Fakta 19. Světového Jamboree
   19. Světového Jamboree v Chile 99 se účastnilo přes 35.000 skautů ze 152 zemí celého světa. Nejpočetnější výpravou byla chilská (7200 účastníků) a argentinská výprava. V této mase se rozhodně neztratili tři skauti z Burundi či obyvatelé Kajmanských ostrovů. Bezpečnost celé akce zaštiťovala chilská armáda.
    Jamboree je vlastně takový stát ve státě. Fungovalo zde několik poboček Citybanky, síť supermarketů, telefonní automaty, internetové centrum. Každý subcamp měl svého vedoucího a vedení Jamboree zajišťovala mezinárodní skupina.

Mezinárodní skauting
   Jamboree se účastnili lidé odlišných tradic, kultur a morálky. Celé Jamboree byla de facto jedna obrovská show, centrálně organizovaná. Heslo Jamboree building peace together, se ovšem někdy zdálo trochu prázdným pojmem, některými přítomnými dostatečně nepochopeným. Je otázkou, zda si účastníci mimo suvenýrů, opálených obličejů a adres nových přátel, odvezli i pocit, že jsou členy mezinárodní, poměrně dobře fungující organizace, že mají na celém světě někoho, na koho se mohou v nouzi obrátit.
    Ten někdo, kdo nemá jen šátek a skautskou košili, ale smýšlí podobně jako oni a můžou se na něho spolehnout.
    Naše výprava se od ostatních odlišovala precizností nástupů, krojů a upraveným vzhledem tábora. Tradiční hodnoty našeho skautingu, které jsme vyznávali, nás v očích ostatních povyšovaly a budily úctu. Ne všichni účastníci Jamboree se však chovali v duchu stejných zásad a odlišnosti jednotlivých výprav byly někdy na první pohled jasně viditelné.

A my se nyní ptáme – jakým směrem se vydá český skauting a jeho členové ovlivňovaní mezinárodním skautingem ?

David Pavlosek a Jiří Valášek